sobota 31. července 2010

Letní tábor Javornice 2010 - Robin Hood



    

Den první, sobota 17. 7. 2010

 

Všichni jsme se sešli u 2. ZŠ.

Po naložení kufrů a batohů do autobusu jsme konečně vyjeli na tábor na Javornici. Letos nám bedny a jiné věci potřebné pro chod tábora odvezl Standa Procházka. Díky Stando!

Po příjezdu jsme se všichni zabydleli. Odpoledne jsme se prošli po okolí. Staří pardálové viděli, co se na Javornici změnilo, a noví táborníci zase zjistili, kde co je.

 

 

Den druhý, neděle 18.7.2010

 

Hned ráno po budíčku jsme utíkali z vězení ve Svaté zemi (museli jsme proběhnout Oslím lesem střeženém vedoucími). Dopoledne jsme se vydali na cestu ze Svaté země do rodné Anglie (okolo potoka na Čertovec, kolem rokle směr Chříč a přes KKS zpátky do tábora). Na cestě jsme potkali oslepeného Dankena, který nám vypověděl, že Robinův otec byl zabit Normany a hrad Loxley (sídlo Robinova otce) byl zabaven. Robin se musel přesvědčit a potom rozhodl, že se se všemi vydá do Sherwoodu a přesvědčí zbojníky, aby je přijali mezi sebe. Vydali jsme se tedy do Sherwoodu (tábora), kam vedla jediná možná cesta přes padlou kládu přes potok, kterou střežil Malý John a nechtěl nás pustit. Robin se s Malým Johnem pustil na kládě do souboje s holí. Robin byl dvakrát poražen a na potřetí Robin srazil Malého Johna do potoka a Robin mohl přejít do Sherwoodu a my za ním.

Odpoledne jsme zápolili mezi sebou na kládě, abychom vyzkoušeli, jak tvrdý souboj musel Robin s Johnem podstoupit.

 

Večer se všichni vedoucí představili:

Róža – Robin Hood (Robert  hrabě z Loxley)

Míša – Will  Scarlet (bratr Robina)

Jana – Mariana (snoubenka Robina Hooda)

Petr – Azim (Maur – Robin jej zachránil z vězení a on se zavázal, že bude Robinovi pomáhat dokud mu nezachrání život)

Šárka – Danken (věrný sluha Robinova otce)

Katka – Katrin (přítelkyně Mariany)

Milča – Tuck (mnich – přidal se do družiny poté, co byl zajat Robinem)

Lenka – Kněžka

Šaman – Malý John (předal Robinovi vedení zbojníků, jelikož Robin byl první, kdo Malého Johna porazil při souboji s holí)

 


 

 

Po představení Robin vyhlásil boj proti bratrovi krále, šerifovi z Notthighamu, církvi a všem Normanům a slíbil, že shromáždí výkupné na vykoupení krále Richarda ze zajetí ve Svaté zemi.

Rozdělili jsme se do družin a popřáli Adélce k narozeninám.

 

 

Den třetí, pondělí 19.7.2010

 

            Azim přerušuje nástup svým modlením.

Dostali jsme zprávu, že pojede Sherwoodem karavana s vybranými daněmi.

Natrénovali jsme si maskování a útok.

Mezi tím nám Čahy postavil teepee.

Odpoledne jsme se na cestě do Sherwoodu (za Gabčíkárnou) zamaskovali, a čekali na karavanu. Když se karavana přiblížila, Robin shodil strom přes cestu, a to byl povel k přepadení. Zaútočili jsme. Vojáky jsme vyhnali, kněžku jsme zajali, zabavili jsme peníze a mnich, který jel s karavanou, se nám vzal a slíbil, že bude věrný Robinu Hoodovi, aby si zachránil život.

Odpoledne jsme hráli probíhanou o barvy družin.

 

Den čtvrtý, úterý 20.7.2010

 

Ráno přišla zpráva, že hoří blízké vesnice. Pomáhali jsme je hasit, to se nám nepovedlo, a tak jsme stavěli vesnice nové, ve kterých jsme potom přespali.

Dostali jsme zašifrovaný pohled od Lenky z Austrálie.

 

Den pátý, středa 21.7.2010

 

Došlo nám maso, vydali jsme se po stopách kňoura. Mezitím Róža postavil indiánskou saunu.

Než jsme se vrátili z lovu, někdo nám ukradl peníze, ale část lupu se objevila v potoce a tu jsme lovili. Večer se v okolí tábora potloukali nějací výrostci. Vedoucí vzali na sebe hlídku a pořád celou noc někoho naháněli. Ještěže Chemik a Míša měli psi, štěkali jako pominutí, a nikdo se do tábora neodvážil.

 

Den šestý, čtvrtek 22.7.2010

 

Vyráběli jsme cejchovadla z brambor a potom jsme běhali v okolí a označovali glejty, aby se k nám připojily okolní vesnice a bojovaly proti šerifovi. Odpoledne jsme se šli koupat do Berounky. Róža postavil druhé teepee, ale dnes jsme v nich nespali, protože přišla obrovská bouřka. V noci se zvedl potok a zaplavil lávku.

 

 

Den sedmý, pátek 23.7.2010

 

Většina vedoucích byla odříznuta od tábora, museli se dostat k jiné lávce, a po ní přejít. Róža se vydal lesem pro pečivo. Velká voda nám strhla lávku, kterou Róža s Petrem a Lubošem pomocí lana přitáhli zpátky. Měli jsme odpočinkové hry v jídelně (aktivity, co má kdo v kapse apod.).

Odpoledne přijeli hasiči ze Zvíkovce na kontrolu. Požádali jsme je o vodu. Voda ze studny byla kalná a nedařilo se studnu vyčerpat. Když hasiči přivezli vodu, tak nás potom povozili ve V3S a potom jsme zkoušeli stříkat z hadic na louce.

Dostali jsme hlášku, že mají být opět přívalové deště od Plzně. Vedoucí nám zabalili všechny věci do kufrů.

Podařilo se nám dostat autem na Kostelík, tak jezdíme nakupovat oklikou, když to přes potok nejde.

Vedoucí si vzali noční hlídky a hlídali potok. Nakonec se nic nestalo.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Den osmý, sobota 24.7.2010

 

            V okolí tábora je ležení vojáků. Nacvičujeme obléhání (pozorujeme tábor, každý má za úkol zjistit, kdo co dělá v táboře, a při tom nebýt spatřen).

Zaútočili jsme na ležení. Robin se vrhnul mezi vojáky a byl vážně zraněn. Odvezli jsme ho na louku. Robin vystřelil šíp, řekl že pokud ho nezachráníme, chce být pochován tam, kam šíp dopadne. Danken nám poradil, že máme vyhledat v klášteře jeptišku, ta jediná snad pomůže Robina zachránit. Vyráběli jsme svíčky jako dar pro jeptišku, k tomu jsme si pro sebe vyráběli mošny.

Vyzkoušeli jsme indiánskou saunu.

V noci jsme se vydali do kláštera pro radu. Jeptiška nám řekla, že Robinovi pomůže jen lektvar, ale recept je velmi složitý, a že máme ráno přijít za ní do knihovny, kde vyhledá správný recept.

 

 

Den devátý, neděle 25.7.2010

 

Dopoledne jsme se vydali bludištěm do knihovny (cestu určovaly otázky s odpověďmi a,b,c na Čertovec do jeskyně). Jeptiška nám předala recept, podle kterého jsme vyrobili mast.

Vedoucí vyrobili televizi. Chytili jsme jenom Novu, ale na to že byla neděle, byl pestrý program.

Zprávy – bodování

Fotbalové utkání

Reklama na zubní pastu

            Pohádka o Robinu Hoodovi

 

 

 

 

 

 

 

Den desátý, pondělí 26.7.2010

 

Ráno byla mast hotova a na nástupu jsme s ní pomazali Robinovy rány. Robin byl zachráněn a jako oslavu vyhlásil zbojnický turnaj o stříbrný šíp. Utkali jsme se mezi sebou v lukostřelbě, šipkách, v boji s mečem, testu zdatnosti a bystrosti. Odpoledne jsme připravovali táborák.

 

.

 

Den jedenáctý, úterý 27.7.2010

           

Azim se zase při nástupu modlí.

Vydali jsme se na trh a vyzkoušeli řemeslnou výrobu. Vyráběli jsme ozdoby na zeď, náhrdelníky. Robinovi přinesl zvěd z hospody v Notthinghamu zapečetěný list, na kterém stálo, že robinův otec ukryl poklad na Krašově. Danken, který s otcem Robina byl až do poslední chvíle, řekl, že si na poklad vzpomíná, že sir Loxley na poslední chvíli před vypleněním Krašova přemístil poklad na Chříč do rozvalin kláštera, a že poklad hlídá rytíř.

Po obědě jsme se vydali na Chříč. Cestou nám dávali vedoucí lístky za splněné úkoly nebo správně zodpovězené otázky. Na Chříči jsme si v krámku koupili sladkosti a potom jsme se vydali hledat do kláštera rytíře. Rytíře jsme našli v zahradě a řekl nám, že máme hledat poklad pod tím, co do zahrady nepatří (polní lopatky). V zahradě byly zakopány tři měšce a truhla.

 

 

Den dvanáctý, středa 28.7.2010

 

Milča získal tři orlí pera (24 hod mlčení, 24 hod hladovka a 24 hod samota).

Dnes jsme si připravovali program k táboráku.

Odpoledne jsme hledali poklad v Oslím lese. Potom jsme malovali Robina Hooda, Tucka a Dankena.

Róža již projel večer autem přes brody.

 

Den třináctý, čtvrtek 29.7.2010

 

Robin při ranním nástupu požádal Marianu o ruku. Vyráběli jsme svatební dary. Začali jsme balit, zahráli jsme si kotlíky a večer byl konečně táborák, který jsme stále kvůli počasí odkládali. Programem nás  provázela uklízečka Bohuna (Slávek) se školním rošťákem (David).

 

 

 

 

 

 

Den čtrnáctý, pátek 30.7.2010

 

Šerifovi vojáci odvlekli Marianu do jeho hradu. Od rána jsme se připravovali na šerifův hrad. Kreslili jsme strategické plány a vyráběli zbraně. Odpoledne jsme se vydali jako robinova armáda ve spořádaném tvaru ke hradu šerifa (bývalý tábor staropramenu). Před hradem jsme založili základny a zaútočili na hrad. Vojáky jsme zmasakrovali, Marianu zachránili, hrad vyplenili, akorát šerif uprchl (zbabělec) a pokřikoval na Robina, že mu vydloubne  srdce  lžící.  Alespoň  jsme  obrali  přicházející  kupce  o všechno, co u sebe měli (alespoň bude na svatbě pořádná hostina).

Odpoledne přišel konečně rytíř, který hlídal poklad. Na nástupu Robin požádal rytíře, aby odnesl poklad do Svaté země a vykoupil jím krále Richarda ze zajetí. Rytíř přijal úkol s tím, že to bude pro něho čest. Poklad převzal a odešel.

 


 

 

 

Potom jsme uslyšeli volání, že se v okolí Sherwoodu potlouká šerif. Robin s Azimem se ho vydali chytit. Když ho chytili a přivlékli na náměstí, tak mu Azim chtěl useknout hlavu, ale Robin mu v tom zabránil, že nebudeme jako šerif a vyzval šerifa na souboj na život a na smrt.

Souboj to byl tvrdý a dlouhý, ale nakonec Robin šerifa porazil. Šerif padl k zemi, ale nebyl mrtev. Když se Robin otočil k šerifovi zády, šerif se zvedl a chtěl Robina napadnout zbaběle zezadu. Azim včas útoku zabránil, šerifa probodl a tím zachránil Robinovi život. Robin Azimovi poděkoval za záchranu života. Tím Azim splatil Robinovi dluh a stal se opět volným.

 

 

 


 

 

Potom Robin všechny pozval na svatbu.

Nastala tma. Všichni se sešli za kuchyní a netrpělivě očekávali Robina a Marianu. Konečně přišli a předstoupili před mnicha. Azim jim dělal svědka. Když začal mnich mluvit, objevil se nečekaný host a svatbu přerušil. Nebyl to nikdo jiný, než král Richard, aby poděkoval Robinovi a jeho družině za záchranu a prohlásil, že svatba nebude pokud nepovede Marianu k oltáři. Všichni byli šťastní, Richard novomanželům požehnal a svatba pokračovala. Jako svatební dar předal mimo jiné i glejt, na kterém stálo, že všechny zabavené statky znovu patří původním majitelům a tudíž se všichni mohou druhý den vrátit do svých domovů.

Po předání všech darů Robin vyhlásil hostinu a po ní bylo vyhodnocení bodování.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Den patnáctý, sobota 31.7.2010

 

Definitivní konec tábora. Nikomu se nechce vstávat. Balíme. Vedoucí nám odvezli věci k autobusu a Standa Procházka naložil proviant do dodávky a odjeli jsme domů.

 

 

 

 

 

Tak zase za rok!!!!

                    

 

                                                                                                                          Róža