sobota 19. září 2015

Výprava k Bubovickým vodopádům 19. 9. 2015

Na výpravu se sešel skoro celý oddíl.
Vlakem z berounského nádraží jsme se přemístili do Srbska a od tamtud jsme šli ke Kubrychtově chatě. Po malé svačince jsme se vydali již k vodopádům a po cestě hráli na desítku.

  


U vodopádů jsme hledali kešku. Nakonec ji našel Tučňák v dutině stromu. Za vodopády jsme uhnuli z turistické cesty a šli do kopce k lomu Malá Amerika. V lomu podkova jsme si udělali oběd a potom se šli podívat k pustému lovu, kde někteří z nás před dvěma roky skládali slib.

  

Cestou k Americe jsme se zastavili u Modlitebny. Prohlídli si přístupnou štolu a Tučňák opět našel kešku. Potom jsme již šli okolo Ameriky na nádraží v Karlštejně.
Musím říci, že tato výprava byla jedna z nejlepších. Bylo nás opravdu hodně, a proto byla velká zábava.
  
  
  


neděle 31. května 2015

Víkend se zvířátky 30. - 31. 5. 2015

Tentokrát jsme se vydali do Chrustenic k Aničce. Sraz na vlakovém nádraží jsme měli v 10,10 hodin a přišli: Zuzka, Róža, Jíťa, Kája, PSP, Kuba, Vanesska, Hejkal, Jindra, Adam, Zdeněk a jeho sestra Míša, Eliška, Lucka, délka, Kiky, Srnka, Verča s Kačkou a Radek. V Chrustenicích na nás samozřejmě čekala Anička.

Bohužel byla výluka, takže jsme museli jet autobusem do Loděnic. Po cestě autobusem jsme šli 30 - 45 minut do Chrustenic k naší vedoucí Aničce. Róža si cestou koupil klobásu a Kačka a Verča si koupily sýrové nitě. Sotva jsme přišli, hned se všichni vrhli na malá štěňata. Anička nás zavedla do místnosti, kde jsme v noci spali, a po odložení zavazadel jsme všichni vyběhli ven. Protože byl čas oběda, tak jsme vyrazili do lesa na buřty. Všem moc chutnalo, ale oheň potřeboval po obědě uhasit. Proto Zuzka, Jitka, Kája a Eliška vyrazili pro vodu. Nejdříve prošli lesem a vyšly u cesty, kde byly postavené nějaké chaty a domy. Poté zazvonily na jednu z chat. Poprosily o vodu, ale zdejší lidé neměli petlahve a proto šli holky dál. Najednou Kája uviděla pumpu, ale byla zamčená. Chtěly zazvonit na další domy, ale už se docela styděly. Rozhlíželi se. Najednou opět Kája uviděla pumpu, která byla na louce zarostlá kopřivami. Tráva byla mokrá a vysoká, chodilo se v ní blbě. Po studeném prolézání trávou a požaháním od kopřiv se dostaly až k pumpě. Byla zrezivělá a velice stará, určitě se už dávno nepoužívá. Zuzka našla igelitový pytlík, proto už nepotřebovaly flašku. Nejdříve tekla žlutá voda, poté oranžová a nakonec černá. Ale oheň se krásně uhasil a my mohli jít. Čekala nás ještě péče o koně, ježdění na koni, atd. Prostě hodně zábavy!
Když jsme přišli, tak jsme pečovali o Suny (klisna). Na jejím hříběti (Harry) jsme nemohli jezdit, protože ještě není moc vycvičený. Půjčili jsme si kartáče a další pomůcky pro koně a hezky jsme se o ně starali. Hodně dětí skákalo na trampolíně, jiní si zase hráli se štěňátky. Také jsme objevili koťata. Začali jsme jezdit. Aničky mamka pomohla každému vylézt nahoru na koně a lanem nás vodila po veliké zahradě. Jel i Adam, Róža, Jindra a Zuzka jela dokonce i sama. Bylo to moc zábavné. Někdo měl pro ní mrkvičky a jablka, odměnu si zasloužila.



K svačině jsme měli vanilkové trubičky. Před večeří jsme ještě hráli vybíjenou s kapitány. Nejdříve vedoucí proti dětem a druhé kolo hráli děti proti velkým holkám (Klokani). Na večer jsme hráli řetízek. K večeři jsme měli špagety s kečupem a sýrem. U toho jsme pili COLU, šťávu a minerálky. Po výborné večeři nám Róža pustil prezentaci s fotkami: JAK ŠEL ČAS... Viděli jsme malého Adama a jeho bráchu, Káju a spousty dalších fotek, u kterých se všichni moc a moc zasmáli. Róža řekl Káje, Zuzce, Jitce, Lucce a Elišce, aby šly do Nenačovic ve 22:00 hodin a přinesly syrové vajíčko. Jako doprovod jim šel Adam s Jindrou. Cesta do Nenačovic byla asi 2 kilometry. Zaklepali na okno nějakého domu a čekali. Vykoukla starší paní. Vysvětlili jí, že jsou skauti... a ona jim ochotně věnovala vejce od svých slepic. Moc je to bavilo, ale měli bojovku splněnou během půl hodiny. Proto Jindra zavolal Róžovi, jestli nemá pro ně ještě nějaký zajímavý úkol. Po telefonu se dozvěděli, co je ještě čeká: poprosit o vajíčko a vyměnit ho za nějakou věc. Zuzka vyměnila vejce ve sklárně za skleněný bonbón, Jitka dostala čokoládu, Kája přinesla 2 sušenky. které nakonec dala Jindrovi a Adamovi, Lucka toaletní papír a Eliška 2 lízátka. Vrátili se asi ve 24:00. Ještě si všichni povídali o úžasném dnu, který prožili právě zde u Aničky. Ráno jsme měli budíček asi v 08:30. Rychle jsme si zabalili spacáky, batohy a uklidili matrace. Dali jsme si snídani - čaj s chlebem namazaný marmeládou. Naposledy jsme se všichni rozloučili a pomazlili s mazlíčky (koťata a štěňata). Anička zametla místnost, kde jsme spali a Zuzka ji vytřela. Naposledy si Jindra a ostatní děti zahráli vybíjenou, vzali jsme zavazadla a trmáceli jsme se zpět do Loděnic k náhradnímu vlaku (autobusu). Před jízdou si skoro všichni koupili nanuky a s unaveným obličejem jsme jeli domů.
Na vlakovém nádraží si nás rodiče vyzvedli. Víkend se zvířátky sice skončil, ale nemusíme být smutní, protože Róža a ostatní vedoucí příště určitě vymyslí výpravu, která bude stejně výborná jako tahle! Mockrát děkujeme Aničce a jejím rodičům, Róžovi, Jindrovi a Adamovi za skvělí doprovod.
PS: Brzy budou rafty - další zážitky do kroniky! :)












 



      

sobota 25. dubna 2015

Středisková dobrodružná výprava 25. 4. 2015



Je to asi 14 dní, co jsme na schůzce hráli hru. Pracovali jsme s buzolou, která nás zavedla ke vzkazu. Bylo tam napsáno: Hledejte v klubovně! A tak jsme hledali dopis a našli ho. Byla to pozvánka na bitvu. ( Je přiložena k této kronice.) A tak jsme se zase vydali vstříc novému dobrodružství...


Ráno jsme se sešli v 10 hodin U Zelených. Přišli tam PSP, Hejkal, Zdeněk,Zuzka a Jíťa. Jako vedoucí přišel Róža. S radostí jsme po pozdravení v 10:05 vyšli ke kapličce, kde na nás čekal princ Tamak, který potřeboval naši pomoc. Loupežníci ukradli jeho milovanou snoubenku Lilianu a my ji měli zachránit. Vydali jsme se k vysílači. Před vysilačem nám Róža ukázal naši novou vlajku s rysem.




Celý zápis v PDF na www.rysove-beroun.cz
















sobota 18. dubna 2015

Svojsíkův závod 18. 4. 2015


18.4.2015 sobota


 
Pro tuto příležitost, jsem chtěl vyrobit vlajku, ale nestihli jsme ji ušít. Pro vlajku jsem se souhlasem členů změnil náš oddílový znak, abychom ho dokázali nakreslit. Já teda ne, protože by ho nakreslilo batole lépe, ale Marta si s tím skvěle poradila.


Takže zatím bez vlajky, ale s veselou náladou jsme se sešli v 8,00 u hasičů. Přišli jsme Já Róža, Nikola, Adam, PSP, Kuba, Zdenda, Kája, Zuzka, Kiky a Jitka. Jindra ten nás doběhl, až když jsme přišli na místo závodu. To bylo v Talichově údolí u rybníčku.

 

Po příchodu jsme se registrovali k závodu. Kluci dostali číslo 15 a holky 16.

Pak jsme si našli místo, kde jsme složili batohy. Přišel Modras se stanem a než jsme ho postavili, začalo pršet. Sprcha byla vydatná, ale naštěstí krátká.

 

 

 

Po dešti Frantík (velitel závodu) zahájil nástup. Po slavnostním zahájení, nám Frantík vysvětlil, jak se bude závodit. Celý závod byl vlastně orientační běh s mapou a buzolou a Družiny měli za úkol najít kontrolní stanoviště a stanoviště, kde museli splnit úkoly.

 

Celý závod byl velmi těžký, ale všichni z našeho oddílu se s tím statečně poradili a umístili se na skvělých místech.



 


 

Kroniku napsal: Róža

Foto: Róža a vedoucí z ostatních oddílů