Výprava na Výbrnici 23. 9. 2018

Ačkoliv bylo deštivo, tak se nás na výpravu sešlo nezvykle mnoho. Celkem 24 dětí a 11 dospělých. Podařilo se nám tak zcela zaplnit autobus, který nás odvezl na Chyňavu.
Než jsme se dostali do lesa, tak jsme navštívili hájovnu. Pár z nás si vyzkoušelo dojení kozy. Při tom o nás projevil zájem i Brekon (kůň) a samozřejmě většina z nás si Brekona hned oblíbila.

Pak už jsme se vydali na cestu směr Výbrnice. Pod Babou jsme se museli probít nepřátelským územím. Bývalou vodárnu bránila skupina "Turků" a nenechali nás projít jen tak. Bitva byla nemilosrdná, ale nakonec se všem projít podařilo.

 Kousek dál na bývalém tábořišti, jsme si upekli buřty a potom si zahráli další bojovou hru.

Po bitvě jsme už šli do Nižboru. Cestou jsme využili roklí, kde družiny svedli poslední bitvu proti sobě.

Někteří do bitvy vložili poslední zbytky svých sil. 

Už teď se těším na další výpravu.

Róža

Stopování rysů na Šumavě 23. - 25. 2. 2018

V pátek 23. února jsme se vlakem vydali na Šumavu do Hojsovi Stráže.

Z nádraží jsme šlapali přímo do vesnice, kde jsme měli zajištěné ubytování v Zámečku.

Po zabydlení jsme se sešli ve společenské místnosti, kde jsme si vyslechli přednášku od Pepči z Hnutí duha o divoce žijících šelmách nejen v České republice, ale i v celé Evropě. Učili jsme se rozpoznat stopy zvířat a zvuky, které vydávají.

Přednáška byla tak zajímavá, že jsme všichni pozorně poslouchali, až to Pepču překvapilo.

Po přednášce jsme šli spát, abychom nabrali sílu na další den. Čekalo nás stopování.

Dopoledne jsme tedy vyšli do terénu. Mrzlo, až praštělo, ale se mi nedali. Vyšli jsme nad Hojsovu Stráž ke skále, kde jsme objevili stopy lišky a kus dále stopy myšice.

 

Na nedaleké louce jsme našli stopy jelena. Do těchto stop jsem já a Adam zkusili odlévat sádru. Moc se nám to nepovedlo. Zato Milan odlil svůj obličej a ten se povedl.

Na oběd jsme chtěli dělat buřty na ohni, ale mráz nás zahnal do ubytovny, kde nám Marta s Aničkou připravili sekanou s bramborovou kaší.

Po obědě jsme se rozdělili do tří skupin. Na velké, kteří byli odvezeni na delší osmikilometrovou trasu kus pod Ostrý. Skupina s menšími členy oddílu byla poté převezena nad Hamry a třetí skupina pejskařů se vydala pěšky přímo z Hojsovi Stráže.

Všichni jsme měli sraz v Hamrech v restauraci pod lesem. Do cíle však došla jen skupina pejskařů.

 

Ostatní dvě skupiny našli stopy rysa, tak se vydali úplně jiným směrem po stopě, tak neměli šanci dojít do předem určeného cíle. Zato odlít stopy se povedlo skvěle. První skupina došla až do Brčálníku. Druhou skupinu od stopování zastavil až potok, který se nedal překonat a tak se museli vrátit k autu. Třetí skupinu nezastavilo nic a zdárně do cíle došli. Takže jsme se večer sešli až na ubytovně a po večeři jsme utahaní ulehli ke spánku.

Druhý den jsme využili toho, že jsme na horách a vyrazili na kopec trochu řádit na sněhu.

 

Moc jsme si to užili. Svištělo to parádně. Občas pomohli psi, občas jsme si pomohli navzájem.

Škoda, že už zbývalo času tak málo. Museli jsme na vlak.

Tak snad někdy příště si to zopakujeme.

Velké poděkování patří Pepče a Adamovi z Hnutí duha. Jen díky nim se tato akce uskutečnila.

Kroniku napsal: Róža