V sobotu 11.5.2013 jsme se sešli na vlakovém nádraží a v devět
hodin jeli jsme vlakem do Srbska. Ze Srbska jsme šli podél Kačáku do Hostíma a
potom do kopce do lesa.
V pátek vydatně pršelo, a tak všude tekli potoky vody. Bylo všude
mokro a hlavně bahno, které nám dost stěžovalo cestu k našemu cíli.
Naším cílem byly Solvayovy lomy a přednáška o netopýrech s ukázkou
netopýrů, kteří z různých důvodů již nemohou létat a jsou odkázaní na
pomoc lidí.
Po dvou hodinách cesty jsme se konečně doklouzali bahnem na místo. Při
přednášce začalo pršet a jízdu důlním vláčkem jsme absolvovali již v pláštěnkách.
I tak jsme si jízdu moc užili. Potom jsme si prohlédli muzeum těžby lomů a
nakonec si prohlédli štolu s důlní technikou.
Bylo už půl druhé a my se vydali do blízkého lomu na oběd. Jenže cesta
do lomu byla naprosto neschůdná a my se neodvážili do něho slézat. Proto jsme
šli rovnou do Svatého Jána. Ještě, že jsme měli na sobě pláštěnky, ani ne kvůli
dešti, ale kvůli tomu, že jsme v bahně hodně padali. Ve Svatém Jánu jsme si
umyly ruce a boty v potoce a dohodli se, že oheň uděláme až u Dubu na
Herinkách. K dubu jsme došli až skoro ve čtyři hodiny. Unavení a hladoví
jsme šli hledat pokud možno suché dřevo a po delší době se nám společným úsilím
podařilo oheň rozdělat.
Rychle jsme se najedli a utíkali z kopce do Berouna. K nemocnici
jsme došli včas a na nás již čekali naši mílí rodiče.
Na výpravu šli: Róža, Veronika, Katka, Adam, Kuba B., Zuzka, Terezka,
Kristýnka, Kája, Vaneska a Honza D.
Velká pochvala, patří všem. Přes nepřízeň počasí a množství ušlápnutých
kilometrů (bylo jich 14) ve svižném tempu si nikdo nestěžoval. Je vidět, že
něco vydržíte.
Napsal: Róža
Foto : Zuzka
Žádné komentáře:
Okomentovat