Sešli jsme se na Závodí. Bylo nás celkem 20 a dva pejskové. Vydali jsme se na rozhlednu na Lhotce. Vybral jsem trasu údolím okolo střelnice. Na střelnici zrovna probíhali střelby a museli jsme jít okolo. Za střelnicí už cesta nebyla. Museli jsme vylézt do stráně, abychom se dostali na další cestu. Stálo nás to pár škrábanců a odřenin. O chvíli později jsme zjistili, že jsme mohli jít trochu dál a bez námahy bychom na cestu také narazili. I tak se nám cesta opět po chvíli ztratila. Ta cesta se už léta nepoužívala a byla celá zarostlá. Alespoň jsme našli docela dost golfových míčků, protože jsme se prodírali křovím kus od golfového hřiště. Nakonec to vypadalo, že projít okolo střelnice nebylo tak nebezpečné jako projít okolo golfového hřiště, kde nás mohl zasáhnout míček odpálený nešikovným golfistou. Nakonec jsme se museli vyhnout rybníčku a pak už to šlo snadno a bez úhony došli na rozhlednu. Díky Katce a Zuzce jsme dokonce ušetřili kus cesty, protože znali zkratku. 
Na rozhlednu jsme mohli jen po osmi, takže jsme se museli
vystřídat. Takže část oddílu svačila a další část si užívala výhled.
Při pohledu dolu se mi rozklepala kolena, tak jsem radši
pelášil zpátky na zem a radši šel s dobrovolníky hledat kešku. Po úspěšném
odlovu jsme se vydali na Plešivec do lomu, že si tam uděláme oheň. Bylo takové
vedro a sucho, že jsem nikde v lese nechtěl oheň rozdělávat.
Takže jsme šli přes Lhotku a potom přes silnici do lesa po
turistické cestě. Šli jsme kousek po
značené pěšině, ale s dobrou myšlenkou, že si zkrátíme cestu, jsem vedl
celý oddíl do kopce, s tím, že jsme kousek od lomu. Nebyli. Po nějaké době
jsme narazili na cestu. Dali jsme si pauzu a vzdali jsme myšlenku na oheň a
oběd snědli studený. Při té příležitosti jsem všem ukázal, jak určit světové
strany podle slunce a hodinek. A hned jsem poznal, že je něco špatně. Šli jsme
na sever místo na západ. Nezbylo nám nic jiného než jít dál. A také že jo. Šli jsme špatně. Kuba
jako první poznal Železnou. Na důkaz nám ukázal kešku na stromě. Místo si
pamatoval z výletu se svojí maminkou. Takže nám nezbylo než se vrátit do
Lhotky a pak jsme už šli na jistotu přes Pánve do Berouna.
V kempu jsme si dali limču a nanuka, pak už jsme se
rozloučili a vydali se každý domů.
